Český Les úvodní obrázek

Přišla fronta. Bouřky, vítr, blesky, smršť. Po sérii mimořádně horkých dnů se to dalo očekávat. Včasné varování napříč internetem mělo onen nádech očekávání dramatu i paniky současně. Lidé si stačili nabít telefony, aby vše mohli natáčet a sdílet. Vzduchem létaly textovky od předposrávacího typu po konstruktivní predikce konce světa. Přitom co si pamatuji, nikdy to nebylo jiné. Bylo vedro, bylo dusno a pak přišla bouřka. Nebylo k tomu potřeba ani… Číst dále »

Střela úvodni obrazek

Asi bych měl vyjasnit některá fakta hned na začátku. Střela navzdory názvu není rovná. Ani v ose X, ani v ose Y a ani nemůže býti řeč o ladnosti balistické křivky vystřelené střely. Dále – cesta do Žlutic vlakem nemusí být tak jednoduchá, jak tvrdí aplikace ke zjišťování spojů. Nám fungovalo podle jejích teoretických představ jen prvních 25 minut. K prvnímu přestupu v Sokolově. Tam začala realita. Maximálně vystresovaná vlakvedoucí… Číst dále »

NAHLEDOVY OBRAZEK

Tomáš nemohl tušit, jakou výzvu pronáší, když jsme se v říjnu 2021 vraceli ze Slavkáče. Ostatně jsem to netušil ani já. Po dvou dlouhých jízdách v něžně-kouzelně-líbezných podmínkách plných sluníčka, klidných nocí a komfortních teplot, by to – “prej” – chtěl zkusit i když počasí nespolupracuje. “Chtěl bych si něco takového zkusit v mizerným počasí.” V notýsku jsem měl objezd okresu “nasurovo” od kovidového lokdaunu, respektive zamčení okresů někdy v… Číst dále »

Schneeberg obrazek 2

Bzučení neviditelné elektriky, pravidelné klapání semaforu, šum plynových topení. Téměř neslyšná kakofonie zvuků paradoxně zvýrazňovala naprosté ranní ticho prázdné křižovatky. Normálně tyhle ruchy nevnímám, protože jsou překryté běžným hlukem, ale když je naprosté ticho, spektrum vnímání se rozšíří a jeho rozlišení přiostří. Klášterní ticho zahnal plechový řev zběsile vytočeného motoru. Otočil jsem se ke zdroji rachotu. K semaforu rychlostí chůze líně kličkovala stará pežotka. Nejistota směru podle všeho vycházela z… Číst dále »

Rok na HT uvodni obrazek

S pevňákem se to má jinak. Předně vás připraví o iluze. Pokud si myslíte, že si pamatujete, jak jste na pevňáku začínali, tak vás zklamu, protože si to nejspíše pamatujete asi tak jako detaily z dětství. Tedy moje generace, která ještě chodila do kina na Vinetoua. Prostá matematika. Já vážněji začal na kole v 6. třídě. Bylo silniční, ale neodpružené. Dobrá – to nebudu počítat. Tak jako tak šlo o… Číst dále »

uvodni obrazek

Tentokrát jsme s Tomem vyjeli díky okolnostem z Varů a proto od Černocha. Na start nám připravil malý ostrý kafe. Pro Toma to byl křest. Jakožto čajopič nebo-li pičaj, si nedůvěřivě prohlížel pidišálek, jehož obsah se při položení na stůl téměř nepohnul. Zdálo se, že si zkoušel vzpomenout, jestli si zabalil toaletní papír a kolik ho bylo. Já pro jistotu rychle očima přehlédl nejbližší okolí, jestli je vše v dosahu… Číst dále »

Hracholusky obrazek

Nedlouho před naším objezdem Hracholusek jsme vzali rodinky na lodičky a sjeli spolu část Ohře. Večer u ohně na břehu vládla poklidná atmosféra, jež nám umožnila drobný a nenápedný nátlak ve smyslu: od zimy si mluvíme o delších jízdách na kole a nikdy na ně není čas nebo povolení. “Vždyť si jeďte! Jasně! Vyražte, budeme rádi!”, lehkovážně povzbudila v dobrém rozmaru, podpořeném lahví kvalitního ležáku z vyhlášeného žateckého chmele, děvčata…. Číst dále »

Katarze obrázk

“Co myslíš, dalo by se za den ujet 400km?” Tahle otázka padla poměrně brzy po vyjetí do naší 300km jízdy. Dokud se jede ve třech, z kopců dolů k řece, není potřeba přehnaného úsilí, sil je na rozdávání, takže i spousta času probrat politiku, kovid, kola i to, jací jsme byli a jak bylo. Někde mezi touto bezbřehou eufórií, nostalgií a spokojeností se lehce vyřkne otázka na kterou zní odpověď… Číst dále »

Plesná náhledový obrázek

Bylo nebylo, ale spíš bylo, v dobách, kdy dvojka s jedničkou ještě tvořily dvanáctku na konci letopočtu, jsme si na konci října s Tomem a Štefanem s odcházející suchou sezónou nakreslili dlouhý okruh. Nešlo o trailové vylomeniny našeho WSR zavíráku a obsahoval onen žádoucí pocit dobrodružství i ztrácení se. Okruh měl přes 70km, vrátili jsme se za tmy a stal se nezapomenutým. Tomáš cestou našel gumovýho pískacího křížence T-Rexe s… Číst dále »

náhled

Toho rána jsem vstal z postele a hryzla mě křeč do lejtka. Zaúpěl jsem, prudce se předklonil, abych se oběma rukama chytit za lejtko, praštil se hlavou o dřevěný madlo křesla vedle postele, zaklonil se, chytl se za čelo, zachrčel s vyvalenýma očima do stropu cosi jako “choprele”, ztratil rovnováhu a svalil se naznak zpět na postel, kde se mi pod silou křeče znovu zatmělo před očima. Tolik ke vstávání…. Číst dále »