Úvod. Střapaté panorama Ötzalských Alp dohlíželo na pekelně horký víkend v Soldenu. Již cesta tam v plechovém wellness automobilu bez klimatizace byla bodem rozhodnutí pro cestu zpět s otevřenými okénky. Proto při loučení v Plzni byly rozlišovací schopnosti našeho sluchu na úrovni mechanika leteckých motorů před důchodem.

Déšť. Ani večerní deštík na vedru, prachu a obecné sežehnutosti celého regionu nezměnil nic.

Zdraví. Po několika sezónách zdravotních trablů a úrazů se zdá, že i přes značnou opotřebovanost je letos Michal fit. Průběžné vedení v Evropské Enduro Sérii to dokazuje.

Garmin. Někdo sjíždí Stravu, někdo Garmina. Někteří jsou zralí pro triko “Strava mi zničila život”, někteří ne. Michal naštěstí ne.

Tlak. Michal má gumy dvě a zřejmě i proto používá dva měřáky tlaku. Každý ukazuje něco jiného, takže to pravidelně končí něčím jako:“…tak toseasiposral, ne?!” načež se jeden z měřáků švihem vydává na pravidelnou linku “ruka-ladný oblouk-dodávka”. Tímto ověřeným přístupem se většinou dostane k tvrdým gumám, které snad s jeho “bachajedu” stylem nezůstanou uprostřed erzety prázdný jako mičuda.

Herka. Michal je bikrosař, nikoliv sjezdař. Odsud pramení jeho brzda-plyn silový styl, díky němuž vůbec žádný komponent na jeho kole nečeká věru nic hezkého. Prokopovi nikdo zavčasu nevysvětlil, že brzdy mají více než dvě (doraz/nic) polohy, ani to, že do každičkého šlápnutí se může dát méně, než 110% veškerého úsilí. Směle si dovoluji tvrdit, že z těchto i mnoha jiných důvodů ho nikdy neuslyšíme jet, aniž by mu necinkal řetěz, nebude-li již přetržen.
Ale na rychlosti se v jeho případě tyto malichernosti nepodepisují. Abych nebyl jen jízlivý – na druhou stranu vah přihazuju jeho obdivuhodně vyvinutou schopnost takříkajíc “nasrat to tam”, která převyšuje nedostatky v ladnosti. Ostatně výsledky mluví samy. Narozdíl od kola, které je po závodě pouhým tichým svědkem. Rozhrkanou herkou se zlomenou sedačkou, rozhozenýma brzdama a čert ví, čím ještě, toužící po servisu nebo alespoň milosrdné implozi.

Závodník. Mohu zlehčit kdesi cosi, ale Michalovu závodnickou pros..ee..podstatu nikoliv. Prokop je závodník. Neřeší nic kromě závodu. Zajímá ho první místo, ne druhé, ne osmé. Pár vteřin ztráty na Nico Lau by mělo být příjemným úspěchem. Ovšem v jeho optice zůstane druhé místo druhým místem, které nevyhrává. Ryzí závodník.

Komputering. Podrobná reportáž ze Soldenu by měla vyjít v nadcházejícím Velu.

~rt