Myslím, že co mám vlastní blog, každý rok jsem napsal něco o Filipovi. Není to plán nebo tradice. Stejně tak bych tu mohl nechat tyto snímky jednoduše vyvěšené a nepsat k nim nic. Ale byla by škoda alespoň nenastínit okolnosti minulého víkendu. Takže jsem si zase připoměl, jak krásný je jezdit pro ježdění samotné. Utvrzovat se v tom, jak marnej na kole jsem. Zabředávat do nečekaných rozhovorů a stejně nečekaně si připomínat dávno zapomenuté. Večer slopat pivko na verandě a ulehat rozcupovanej fyzicky a plnej energie zároveň. Vstávat s tím, že jdeme znovu jezdit. Sice ve smradlavých hadrech, ale co. Jak popsat nebo odvyprávět příjemný víkend, který nechal myšlenky na pondělí – až na pondělí, neměl ambice stihnout toho ve dvou dnech co nejvíc, dokonce neměl ani plány na focení, zapínající časový turbo? Klávesnici se blbě vysvětluje, že stačila obyčejná spokojenost, víme? Není to věc, nesáhneš si, neodešleš z toho email, ani si s tím nevyčistíš zuby a přece stačí. Snad jen semtam zvednout foťák a nenarušit děj. Těžko říct takhle z hlavy.

Během toho se vám seběhne tolik roztomilých drobností. O Filipově fyzičce se tradují historky od nepaměti. Naposled, když tu byl závodit (tuším před dvěma nebo třema rokama), odjel se skelným pohledem a půl roku se neozval. Tentokrát vydržel se ctí všechno a budiž poznamenáno, že mu to nečinilo problémy. Sice tu a tam ztrácel, ale to nestálo za řeč. Snad jen jednou. To bylo při posledním výjezdu dne. Térén byl komplikovaný a bylo zapotřebí udržovat tempo. Brzy Filip zůstal vzadu sám. Na dvou dbočkách mě napadlo, jestli se neztratí, ale vždy jen jedna stoupala k vrcholu, takže jsem nečekal. Až nahoře. Po 15ti minutách hnípání jsem znejistěl. Okousanej od much a jiný havěti jsem neměl tušení, kde ho teď mám hledat. Není zvyklý žít bez ajfonu, ale tady není signál. Lehce by mohl zahynout. Začal jsem si nadávat. Měl jsem čekat na odbočkách. Najednou jsem ho zahlédl jak si bezstarostně šlape kopcem s fialovou papulou. Od borůvek.

Bezstarostně. Vlastně jo. V nadpisu by se spíš hodilo „Bezstarostný víkend“. Vystihuje to líp, ale už jsem příliš línej to předělávat. Čau.
~rt