Proč si tak rád fotím les? Nejde o umění ani o úchylku, ale jeho klid, kterej je úžasnej. Tolik zvuků, tolik vůní. Les je se svojí proměnlivostí, náladovostí sám o sobě unikátní systémek. Když budu mít na mysli focení – ač v lese nelehký – není potřeba se snažit ho přepírat technickým focením, bleskama, čímkoliv. Je kapánek obtížný dostat do snímku jeho opravdovost, hloubku, atmosféru, vlastně celou jeho obyčejnou podobu. A chcete-li to zkloubit s focením rychlejší akce, může to hraničit se zamotání rukou s foťákem do uzlíku. Stejně jako není potřeba se na něj soustředit, budu-li psát o pocitech. Stačí cvaknout. Stačí vnímat. Les je les. Jenom stojí a učí. Kdekoho a kdečemu. Reskept..emm..respekta..eeeee..chtěl jsem napsat – respekt – je na místě.