„Tohle je zajímavý! Já s tim najedu 4000km do práce a nic. Jedu do Chebu a – nic. Jednou jedu do Prahy a hned to musim dolejt…jeh (!), já tam toho nalil moc! No nic, aspoň to tam dýl vydrží.“

Průjezd Prahou plnou nejzaneprázdněnějších lidí, starajících se o grafy sociálních a profesních jistot, měnící se za volantem v nejčistší formu hovad byl…klasický. Z Varů do Prahy to trvá míň, než skrz Prahu. Takže cvakání kravinek. Jakože lajfstajlovýho podkresu tý děsný pohody na tripu a takový ty klasický internetový lži, aby divák skloněný nad telefónem záviděl nebo lajkoval. Znáte to.

Náš NEJ-olympionik Jeňyk, který má v zádech plnou podporu křupanů ze západní fronty, bydlí při cestě = rov ná se = pauzička na večeřopokecokafočaj. Díky!

Pozdní příjezd na ubikace.

Setkání s Nejdeckým stromokrutem 200Kládou aneb „chlap vs. dítě => flaška vs. fejsbuk“.

Beztak nás podle předpovědi nečeká nic, kvůli čemu je vhodný zůstávat střízlivej.

Nekecali.

Svačinka na celý den za-ba-le-na jak pro prvňáčka. // Jak vidno na snímku vpravo – 200K z cesty neuhýbá.

A ZDE (!) je vybalující 100Kláda. Malý bráška 200Klády. Půjčil si od něj kolo a nevymlouval se na „mám práci, nejsem doma, mám kolo, který vlastně už není kolo, atd“, ale postavil se k tomu jako chlap: „Kdyby mělo bejt normální počasí, tak se z toho vykecám, ale když jsem viděl, jakej mordor se tam žene, tak to nešlo zůstat doma.“

Prolog nájezd – prolog změřit. Jakýpacopa.

Metal trhá metal rád.

Ach ty vrcholovky. {dojatej smajlík}

200K by asi rád poznamenal něco jako: „Díky Komáre!“.
A Komár by asi rád poznamenal něco jako: „Prosím.“.

Díky Komáre i za tydlety srandy.

Pauzička v závětří a záprší než Komár a spol. dolepí ty svoje prořezaný pneušky.

Už jste někdy někdo tyhle dvě hovada viděl na kole ve větrovce? To je myslím dost vypovídající.

Teplickej elekuját.

Stručně: Tady jsme odstartovali další trail – já se v půlce vyndal – znehybnil si nohu – vyřadil se z nedělních bojů – nedobrovolně se situoval do pozice judly s foťákem – konec příběhu.

„Čoveče, co to jíš, Vobenzin?“
„Proč? Nevím..zjistil jsem, že tomu už prošla trvanlivost, tak je potřeba to rychle sníst.“
„A na co to je?“
„Nevím…dáte si někdo?“

Večerní komorní posezení a „vyhlášení“ výsledků prologu.

Rána dětí – fejsbuky. Tři kola, bohužel jen dvě jedou bojovat. Turner a Gazík. Suchoj zůstává ve voze.

Can I sit next to you, girl?

Zápis.

Výjezd.

Páč jsem debel a nemůžu jezdit, tak si cvakám kraviny, který za normálních okolností bohapustě ignoruji.

Moc snímků z průběhu zde věšet nebudu, aby to tady nebyl jeden judla na kole za druhým. I když tato momentka poznámku snese, páč 100Kláda je nešťastně obdivuhodná kombinace ta-len-tu a fyzičky šestnáctileté dívenky s vyšpulenou pusinkou před zrcadlem na Instagramu. Trochu to tady z toho jde cejtit, nebo?

METalova modrá helma má důvod být naštvaná. Po Trnkovi a Fríblosovi se stává třetím, co padl a nedokončí.

Nevypadá to, ale užíváme si to.

A je to!

100Kláda zase exhibuje a starej otvírák MET opět otvíral. Budiž mu to přijato jako omluvenka za nedokončení.

Následné vyhlášení výsledků.

Díky Komáre!
Trnka-

_________

Aby to nebylo až tak strohý, tak jsem byl požádán Teplickým Matesem o prostor na blogu, kde by rád poděkoval všem, kteří ví, o kom je řeč. Jasně – zde jeho poznámka:

Musel jsem se sem vetřít, nějak mi leží těch pár řádků na srdci a Robův blog je na rozdíl od FB dost důstojný místo, kde se toho zbavit.
Letos se mi povedlo objet celej náš kompletní iLegal cup. Klasický tři Krušnohorský, plus Beroun, letní Liberec a letos zavírací Špindl. Zpětně musím říct, že co závod – to perla! Ať už samotnou podstatou – tratí, profilem a pak tím navíc, co tyhle podniky dělá výjmečný – partou lidí z nejrůznějších koutů, co staví, je schopná 14 dní před závodem po práci do zblbnutí lítat po lese a připravit ty traily na to, aby si těch pár pozvaných dementů zajezdilo na čas.
A vyklube se z toho luxusní víkend na kole. O to jde. I když to teda někdy je o život.
Lehký shrnutí: jarní Kraslau ve svý klasický surový a mordorský podobě (i když mi přijde, že kmotr R. je na nás poslední dobou něják hodnej) s fantastickým zázemím a kempingem. Následoval Berounský suťák, kde se pojem šutr, prach a vlastně jakýkoliv volný šutr dostal do úplně jiný dimenze. Znovu s luxusním zázemím u Petra na statku – ještě jednou dík! Teplice, který projednou ukázaly odvrácenou tvář a šlo o život. V Liberci to je čistá zábava, co trochu bolí a večer u Vanyka je pokaždý TOP. Nejdecký traily jsou klasika a z mýho pohledu byla letošní skladba trejlů nejlepší za poslední roky. Mělo to takovej zvláštní rytmus. Závěrečný dostaveníčko u Komára ve Špindlu – v dešti a sněhu na decimujících trailech. Zase s parádním servisem u něj na penziónu. To byla taková velká třešeň na ilegálním dortu.
Takže přátelé – obrovský DÍK všem. Je jasný, že si to musíme udržet, i když to je někdy o nervy, protože poslat tuhle luxusní záležitost do kopru by byla nebetyčná píčovina! Ufff…
Dík za pozornost!

Mates, TPC