Hej hóóu, ahoj vy, co mi sem tam zabloudíte na web, kde není fotogalerie, protože můj webmástr momentálně asi medituje v Tibetu. Chtěl jsem tu vytroubit do světa, že má fotka byla opět vybrána na tištěný titul VELO magazínu. Z čehož mám velikánskou radost! Co je na papíře, se počítá. Zároveň myslím, že tam najdete šestistránkovou reportáž z Prokopova tažení evropským endurem. Tam jsem si užil dost legrace, když MP… Číst dále »

Po zdravotních peripetiích první půlky sezóny přišla pozvánka na Komárův YES ilegál akorát přesně, kdy už jsem jakžtakž mohl. Pojali jsme to s Nádvorníkama jako výlet a vzali s sebou krom obou černobílých prvně i jejich Jeníka. Aby nehnípal doma sám nad ajpedem, ale taky něco zažil, že jo. Automobil jsme navigovali beze spěchu obloukem pod horami a těsně před půlnocí ulehli na štěrk parkoviště, které bylo na dva dny… Číst dále »

Úvod. Střapaté panorama Ötzalských Alp dohlíželo na pekelně horký víkend v Soldenu. Již cesta tam v plechovém wellness automobilu bez klimatizace byla bodem rozhodnutí pro cestu zpět s otevřenými okénky. Proto při loučení v Plzni byly rozlišovací schopnosti našeho sluchu na úrovni mechanika leteckých motorů před důchodem. Déšť. Ani večerní deštík na vedru, prachu a obecné sežehnutosti celého regionu nezměnil nic. Zdraví. Po několika sezónách zdravotních trablů a úrazů se… Číst dále »

Máme-li všichni stejně velkej koláč – má ho víc ten, který ho sní rychleji? Nedávno jsem psal krátký sloupek do Vela o tom, jak těžký je si udělat čas na kolo. Tedy v některých dnech, kdy „všechno muselo být včera“. Odpovědí mi byl posměšnej mail: Kecy, prdy, beďary-ty, že máš taky někdy stres?:-))) Dobrý to je, děkuju, a teď si dej další kávu a hleď dál do slunce. Došlo mi,… Číst dále »

V posledním čísle magazínu 53×11 jsem se spolupodílel na materiálu dvanácti stran. První šestistránkovka je „Na západní frontě klid“. Kraslická Zuzka Neckářová vás v něm provede svými tréninkovými okruhy po obou stranách Krušných hor – té záplatované, české, a té bez záplat u DDR sousedů za kopcem. Hlas Martina Hačeckýho znáte z komentování cyklistiky na Eurosportu a dosyta si ho užijete v nadcházející Tour de France, ale on nevládne jen… Číst dále »

Začátkem května se otvíral nedaleký bikepark – Bikewelt Schöneck. Promovideo pro tento areál dělal dlouholetý kamarád René Eckert. Trnka obstaral fotky a remcal do pohybů jezdců před kamerou. Prostě takovej remcálek. Celý projekt jsme oba uvítali, páč přidanou hodnotou budiž, že ačkoliv René je němec, Schöneck německej a Trnka ček jak poleno, tak jsme jeden region kousek od sebe. Jsem spokojen mohu-li fotit pro místní. Jedno jestli lidi nebo sporty… Číst dále »

5/2015

Když jsem si stavěl Štěrkolet, představoval jsem si všechny ty nekonečný německý štěrky a oblak prachu za mnou jak od čmoudící sopky. Neznámé cesty a okruhy mě přitahovaly. Šlapavej trénink bez průměrných, každodenních řidičů, usilujících co pár minut o cyklistův život, aniž to vůbec z pohodlí svého pasátu zaregistrujou. Nemohou za to, prostě nás nevnímají. A když řidič nevnímá cyklistu, nemůžete chtít, aby chápal, co je bezpečný předjetí nebo (ale… Číst dále »

Znáte to – Asfalt mi šu-mí pod koly, kličkuju me-zi vý-moly, … dodávám – semtam syknu bo-lestí, na haksnu musím tro-chu lstí. Jo jo, je to tu. První pokusy zase sednout na kolo. Stoupnout si nemůžu, zabrat nemůžu, ale sedět a šlapat můžu. Technicky vzato by se dalo konstatovat, že to nestojí za nic, ale chémie v hlavince funguje jinak. Ptáčci štěbetaj, prach práší, štěrk lítá, nádech, výdech. Oči doslova… Číst dále »

Jak dlouho jste nečetli na webu opravdu nulovou informaci? Protože bych vám tady rád naťukal, že uplynulý týden tu byl mimořádně nezaznamenáníhodný. Proběhlo focení hadrů pro příští vydání VELO před papírem a vyčerpávající, několikadenní, ale povedená akce pro Bikewelt Schöneck. O tý druhý se rozštěkám třeba jindy. Pokavaď to nedopadne jak s příběhem o naší cestě po USA, kterou mám v notýsku rozepsanou už 9 měsíců, haha. ~rt