Objet Doupovky je vlastně prkotina. Stačí 3-4 hodiny času a tyčinka v dresu. Jenže riskujete, že se to zase zcvrkne do fixování horizontu, soustředění na točení nohama, prázdný pohled pod přední nábu a občasnou kontrolu parametrů jízdy na digitální krabičce. Chcete-li vejleti, je to trochu jinak. Vejleti začíná ještě před vyjetím – vymejšlením. To ještě nevíte, že chcete objet Doupovky, poněvadž ten smysl nebo chcete-li “motiv”, teprve hledáte. Jakejkoliv smysl…. Číst dále »

Mě snad omejou. Už mi promokají i stehna. A trenky. Před dvěma hodinama jsem támhle přes pole zaparkoval auto a před hodinou začal v dálkách dole pode mnou vyhlížet světla závodního konvoje. Před půl hodinou o sto metrů níž v zatáčce zapadl italský mládenec s perfektně upravenými vlasy v italském voze. Chtěl se jen otočit, zajel čumákem do pole a plánoval couvnout a jet zpátky. Plán se zasekl na padesátém… Číst dále »

Ono je to kousek před půlkou cesty do Íránu, takže v autě chvilku pobudete. Po dálnicích Maďarska, kde se vám na několik hodin naskytne příležitost zkusit přečíst správně alespoň jednu ceduli a prázdných dálnicích Chorvatska vjedete do silnice klikatící se všemi údolími Bosny. Doufáte v dálnici, ale ona už nepřijde. Jakési kousky tam jsou, ale lidi tam mají asi dost práce s opravami po válce, takže silnice jdou trochu pomalejš…. Číst dále »

První cestou roku 2018 byl Hannah v Říši. O tom teď psát nebudu. Teď se budu v krátkosti věnovat druhé cestě – s Michalem do Chrvacka a zpět. Zase do do Chrvacka. Zase dodávkou. Zase s koly. Emm, abych uvedl věci na pravou míru – v Chrvacku jsem byl, co mi je známo 2x v životě, takže to, že vyšly dva jugoslávský blogy za sebou je náhoda. Fakt. Zpět k… Číst dále »

S koncem sezóny jsem vyštrachal texty, který jsem si načmáral na začátku sezóny. Úpe jsem na ně zapomněl, ale úpe! Kužel světel osvětluje titěrný uličky jako z románu Viktora Huga. Jsou sevřený starými stavbami a vytváří labyrint, ve kterém vážně není problém zabloudit doslova na pětníku. Sami se o tom budeme přesvědčovat následující dva dny, kdykoliv půjdeme “domů” na penzion. Chorvatský Grožnajn působí, jako z jiné doby. Neznalí prominou, nejsem… Číst dále »

Bez rovnováhy není štěstí. Letos jsem vyměnil hodně práce za méně času a nedoneslo to profesně nic dobrýho. Od rána do večera sedět u kompu, nekonečný hodiny zpracovávat to “jenom cvakáš foťákem”, ždímat hlavu, abych v poklusu vymyslel něco, co je už předdomluvený, ale zatím nebyl čas si sednout a promyslet to. Ono se řekne “něco vymyslet”, ale jakmile někdo říká “něco, někdy nebo nevím”, tak ani nemusí mluvit. Vymyslet… Číst dále »

Nevzpomínám si, že bych se někdy v autě takhle bál. Nešlo nemyslet na to, že veškerá hmota, která drží tak tak tohle žluté auto na silnici se v mžiku může změnit v hmotu, která bude fatálně živit energii kotrmelců, kdyby se utrhlo. A ono se trhalo. Auto každou zatáčku odskákalo trochu stranou. Řidič vypadal chladnokrevně a soustředěně pilotoval, dokonce semtam prohodil něco křížem dozadu na druhýho “mavikáře”, kterej zdaleka nepůsobil… Číst dále »

Jak dlouho se už navštěvujeme? Dlouho. Jak často? Často. Když je to cca 1x ročně a dlouho, tak už je to často. Vloni jsme štěrkoletili ve Filipovo nejbru, o čemž jsem vám ze dvou důvodů nenapsal myslím ani ťuk. Předloni jsem několik řádek a filmofotek na blogu vyvěsil. Tak zase letos. Ono beztak i předloni je “jako včera”. Jsou to super návštěvy. O blbejch bych nepsal. Úvod bychom měli. Je… Číst dále »

Ach ta malá dobrodružství za barákem! Od chvíle, kdy máme štěrkolety, jsme vedli řeči o tom, co všechno s tím můžeme, jaká je na tom sranda a kam až dojedeme. Všechno pravda, ale na ňákej velkej malej výlet jsme se nevypravili. Až když jsem se věčným sezením u kompu a neježděním vyprasil, že při oblíkání reálně hrozí, že někomu vystřelím oko gumou od tepláků, tak jsme zničehonic vyrazlili. Prostě jsme… Číst dále »

Okej, okej, okej, focení mě fascinuje. Baví mě. Když jsem s cvakáním začínal, poměrně rychle jsem nabyl dojmu, že jsem v problematice zorientovanej. Umím s bleskama, rybáčema, teleobjektivama, vím jak udělat efektní fotku a teď jsem fotograf, voalá. A jak tak jdou roky, nabývám dojmu, že jsem v celý tý problematice spíš naopak dezorientovanej. Dávno mě přestaly zajímat efektní fotky u kterých si často vzpomenu na odpověď Roberta Planta v… Číst dále »