Po loňsku jsem byl rozhodnutej, už žádnej závod nikdy nepořádat. Byl jsem vycucanej a absolutně bez motivace. Navíc endur je všude teď už mraky, takže co. Až někdy v lednu se to nalomilo. Zkusit to znovu. Připravil jsem traily, poprosil pár kamarádů, rodinu a osekal všechno kolem na minimum nebo zcela.

A ono to zase klaplo. Především zásluhou kamarádů a rodiny, kteří pozvaným závodníkům zajistili trať naprosto perfektně. Mamka, táta, brácha, Zuzka, Petra, Soused, Čuli s Majkem a jejich bandičkou „nejsem blbej, vím jak to mám dělat“-a přesně tak to pak udělaj, Lucka, Ivoš s Lenkou, Markét, Zuzka s Marim, Honza Škarnitzl a dík patří i na Stříbrnou! Bez nich by to takhle neklapalo.
A pro tu skvělou bandu omezenců na kolech, se kterou se tu na Temným západě scházíme >>>> motivujete!
~RT