O víkendu jsem byl v Novém Městě na Moravě zachytit a vyprávět příběh Jirky „Ňumiho“ Nováka. Tento podnik je každoročně unikátní. Okruh, kde je naprosto všechno. Pro závodníky zábavnej a děsně těžkej zároveň. Pro diváky možnosti přebíhat a vyřvávat závodníkům díry do hlavy jednu za druhou. A že čeští fanoušci hrajou světovou extratřídu, o tom nemůže pochybovat nikdo, kdo má srovnání.

Cesta na Moravu je hodně dlouhá. Varováni před extrémníma bouřkama jsme byli všichni, ale když se přihnaly do zpětného zrcátka, zavládla ve voze pochmurná nálada. A to jsem v něm byl sám! Abych na D1 pokorně zastavil hned třikrát. Vlastně většina všech, i pirátů, to si nepamatuju. Neviděl jsem na konec kapoty. Apokalypsa. Kousek před NMNM jsem zastavil na pumpě koupit si ňákej ten lepihub a pumpař kejvnul hlavou ven se smutným povzdechem: „..za barákem mám čtrnáct dní starý auto…“. Otočím se přes rameno a tam, kde zely prázdný stojany, když jsem vcházel, se tlačilo snad 10 aut schovaných před krupobitím. Stručně – VDC (Velmi Dlouhá Cesta).

Naštěstí vše ostatní probíhalo jak po másle. Svěťák se vydařil náramně. Potkal jsem známý, viděl svíjející se postavy při Kabátovským agrometalu linoucího se z repráků během sobotního večera i flekatej asfalt tamtéž během nedělního rána. Dokonce jsem se po roce viděl s Blickem! Pan Oakley. Než jsme probrali co je novýho, měl jsem na nose nový brejle, páč prej nemůžu chodit na slunku bez brejlí.
Zpátky se hodily. Cesta domů je totiž vždy na Západ. Tam když už je jednou slunce, tak pekelně nízko!

No a co jsme tam s Ňumim spáchali? Tak na tento obsáhlý fotopříběh si klikněte k němu do blogu SEM:
http://jiri-novak.eu/nove-mesto-na-morave-3/

~Trnka